Nacházíte se zde: Úvod » Novinky » Novela Zákona o účetnictví 2016

Novela Zákona o účetnictví 2016

Přehled nejdůležitějších změn novely Zákona o účetnictví.

Novela zákona o účetnictví vstoupí v účinnost 1.1.2016 a přináší řadu změn, které byly vyvolány zejména implementací Směrnice Evropského parlamentu a rady 2013/34/EU. 

V novele jsou například nově definovány subjekty veřejného zájmu, kategorie účetních jednotek, kategorie skupin účetních jednotek a s tím související povinnosti. Problematiku přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence na účetnictví bude nově upravovat prováděcí předpis pro jednotlivé účetní skupiny účetních jednotek. Dříve tuto metodiku popisoval zákon o daních z příjmů. 

Součástí novely je také novela zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně a zákon o auditorech.

Zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 221 pod číslem 92/2015 Sb.

 

Podrobněji:

K hlavním věcným úpravám zákona o účetnictví patří zejména:

Zavedení kategorizace účetních jednotek – budou rozlišovány kategorie účetních jednotek – mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Začlenění jednotky do dané kategorie bude závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií. Jedná se o hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. 

Zavedení kategorizace konsolidačních skupin – nově se budou rozlišovat konsolidační skupiny. Zařazení do příslušné konsolidační skupiny bude opět závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (obdobně jako u kategorizace účetních jednotek).  

Stanovení „subjektu veřejného zájmu – subjekt veřejného zájmu aktuálně definuje zákon o auditorech. Nově bude definice obsažena přímo v zákoně o účetnictví.

Kategorizace účetních jednotek

Zásadní změnou je kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin. Do zákona se opětovně navrací režim jednoduchého účetnictví a zavádí se povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám pro velké účetní jednotky. V současnosti se účetní jednotky dělí na tři kategorie. Na emitenty CP na regulovaném trhu (§19 zákona o účetnictví), malé a střední jednotky, které překračují limit počtu zaměstnanců a obratu, a v poslední řadě na účetní jednotky, které tyto limity nesplňují a tudíž mají možnost volby zjednodušeného podvojného účetnictví.

Od 1. ledna 2016 se budou účetní jednotky rozdělovat do jedné ze čtyř následujících kategorií – jedná se o mikro podniky, malé, střední a velké podniky. Zařazení do příslušné kategorie bude záviset na dosažení (překročení) alespoň dvou ze tří stanovených kritérií.

Hodnota aktiv – zde se rozumí aktiva celkem, tj. úhrn aktiv zjištěný z rozvahy a v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku.

Čistý obrat – zde se posuzuje roční úhrn čistého obratu, tj. výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, pro které trvalo účetní období, vynásobená dvanácti.

Průměrný počet zaměstnanců – průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

 

Jednotlivá kritéria pro určení

Typ účetní jednotky

Aktiva

Roční úhrn čistého obratu

Průměrný počet zaměstnanců

Mikro účetní jednotka

do 9 mil. Kč

do 18 mil. Kč

do 10

Malá účetní jednotka

do 100 mil. Kč

do 200 mil. Kč

do 50

Střední účetní jednotka

do 500 mil. Kč

do 1 000 mil. Kč

do 250

Velká účetní jednotka

nad 500 mil. Kč

nad 1 000 mil. Kč

nad 250

Zařazení účetních jednotek do příslušné kategorie a účetní povinnosti

Typ účetní jednotky

Rozsah účetnictví

Povinnost výkazu CF a VK

Ověřování účetní závěrky auditorem

Sestavení výroční zprávy

Způsoby zveřejnění

Mikro účetní jednotka

V plném rozsahu *

Ne

Ne

Ne

Pouze rozvahu

Malá účetní jednotka

V plném rozsahu *

V případě povinnosti auditu ano

Aktiva celkem 40 mil. Kč, úhrn. obratu 80 mil. Kč, zaměstnanci 50 – a. s. nebo svěřenecký fond, 1. kriterium, ostatní 2  

Pouze rozvahu v případě nepovinného auditu

Střední účetní jednotka

V plném rozsahu *

Ano

Ano

Ano

V rozsahu ověřeném auditorem

Velká účetní jednotka

V plném rozsahu *

Ano

Ano

Ano

V rozsahu ověřeném auditorem

Mikro a malé účetní jednotky

Mikro a malé účetní jednotky, kterých je u nás více než devadesát procent, budou moci uvádět v příloze k účetní závěrce pouze část údajů a nebudou muset sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro mikro účetní jednotky navíc nebude povinné k rozvahovému dni ocenění příslušných aktiv reálnou hodnotou.

Další úlevy pro tuto kategorii účetních jednotek jsou odvozeny od povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Kritéria a hranice se zde nemění. Jedná se o aktiva nad 40 mil. korun, čistý obrat nad 80 mil. korun a počet zaměstnanců nad 50 (u akciových společností stačí splnit jedno a u ostatních dvě z těchto kritérií). Mikro jednotky nebudou auditu podléhat nikdy (pokud jim to neuloží zvláštní zákon). Mikro a malé jednotky, jenž nepodléhají auditu, mohou sestavovat výkazy účetní závěrky ve zkráceném rozsahu, nebudou muset vyhotovovat výroční zprávu a nebudou muset zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví bylo ze zákona o účetnictví vyřazeno od roku 2004. Ovšem některým účetním jednotkám bylo v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví umožněno jeho vedení i nadále. Přitom se ale na uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona o účetnictví (včetně jeho prováděcích právních předpisů) v úpravě do konce roku 2003. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 přetrvávala u těchto účetních jednotek nejistota, zda mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, případně zda mohou nově vzniklé spolky jednoduché účetnictví začít používat.

 

Novela zákona o účetnictví tento nedostatek napravuje. Nově by již účetní jednotky nemusely postupovat v souladu se zrušeným právním předpisem. Dalším důvodem k návratu jednoduchého účetnictví je společenská poptávka. Zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. Jsou přitom často tak malé, že vedení účetnictví by pro ně bylo administrativně i finančně náročné. Návrat jednoduchého účetnictví je přizpůsoben jejich potřebám. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 1,5 milionu korun. Podmínkou ovšem je, že se nejedná o plátce daně z přidané hodnoty.

Akce dokumentů