Nacházíte se zde: Úvod » Časté dotazy » Účetnictví, daně a mzdy

Účetnictví, daně a mzdy

Odpovědi na často kladené dotazy související s účetnictvím, daněmi a mzdami.

Příspěvky a poplatky studentů?

Obecně o členských příspěvcích, které jsou osvobozeny od daní z příjmů. To se týká neziskových organizací s členskou základnou. Jedná se pak o členské příspěvky, které jsou schváleny ve stanovách, statutech, zřizovacích nebo zakládacích listinách ve stanovených částkách. Takovouto členskou organizací nemůže být nadační fond. Ostatní členské příspěvky a příspěvky a poplatky členů, jakkoliv jsou nebo budou jako členské anebo jiné příspěvky či poplatky vykazovány, podléhají dani z příjmu.

Ještě s těmito příspěvky by mohla souviset podle § 23 odst. 1) zákona 227/97 Sb., možnost pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek a zejména kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí, z nichž mohou nadačnímu fondu plynout příjmy (příspěvky), měly by být podložené doklady o jejich pořádání a výběru (zejména u veřejných sbírek podle předepsaných pravidel, samozřejmě i u tombol a loterií), samozřejmě jde však taktéž o zdanitelné příjmy.

Chata není přihlášena jako ubytovací kapacita a nadační fond nic neplatí obci?

Pro správný pohled na tuto záležitost odkazuji na zákon 565/90 Sb. o místních poplatcích za ubytovací kapacity, který má nahradit nový záklon o obecních daních. Místní poplatky má podle znění zákona 565/90 Sb., vybírat fyzická či právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Hovoří se v něm také o tom, že poplatku nepodléhají kapacity pro přechodné ubytování studentů a žáků a zařízení, sloužící sociálním a charitativním účelům. Obce však mohou povinné poplatky snížit nebo prominout.

Může vést zájmové sdružení právnických osob s právní subjektivitou podvojné účetnictví

Správně má vést jednoduché účetnictví, pokud nepodniká a nemá příjmy přes 3 mil. Kč. V případě, že podniká nebo má příjmy nad 3 mil. Kč podvojné účetnictví vést musí.

Ještě je třeba však nahlédnout do § 9 zákona o účetnictví č. 563/91, který stanovuje v odstavci 1) písmeno d), že jednoduché účetnictví vede „sdružení právnických osob“, pokud nepodniká nebo pokud příjmy nedosáhly v předchozím roce 3 mil. Kč.

Pokud jmenovaný subjekt předpokládá splnění některé z podmínek, může vést již od počátku účetního období podvojné účetnictví. Nenastanou-li v průběhu roku výše uvedené podmínky, nelze to považovat za porušení povinností uložených zákonem. Obecně pak lze říci, že uložení povinnosti, kdo má vést jednoduché účetnictví nebrání vést podvojné účetnictví. Opačný postup, místo podvojného, vést účetnictví jednoduché, není dovolen.

Tento názor podporuje zatím neschválená novela zákona o účetnictví, kde se navrhovalo výrazně omezit možnost vést jednoduché účetnictví, neboť za základní účetní metodu je považováno podvojné účetnictví.

Jak postupovat při zániku organizační jednotky (s právní subjektivitou) občanského sdružení?

Je-li organizační jednotka občanského sdružení právnickou osobou a daňovým subjektem je povinna při vyřazení z evidence (evidenci má vést její zřizovatel - svaz) předložit písemný souhlas správce daně s ukončením její činnosti. Souhlas předepisuje zákon o správě daní a poplatků a je nutné o něj požádat správce daně.

Zákon o sdružování občanů v občanských sdruženích v kapitole Zánik sdružení stanovuje, že sdružení zaniká buď:

  • dobrovolným rozpuštěním,
  • nebo sloučením s jiným sdružením, což je specifický způsob zániku občanského sdružení formou vplynutí sdružení zanikajícího do sdružení existujícího,
  • nebo rozhodnutím ministerstva, v tomto případě je třeba likvidátora na majetkové vypořádání, jež likviduje sdružení s uvedením poznámky ve všech dokladech za názvem občanského sdružení či za názvem organizační jednotky „v likvidaci“.

Není-li způsob zániku určen ve stanovách, rozhoduje o něm nejvyšší orgán organizační jednotky a sdružení a od svého rozhodnutí do 15 dnů to oznámí příslušnému ministerstvu, ministerstvo oznámí zánik sdružení Českému statistickému úřadu.

Při zániku se provede majetkové vypořádání, jehož postup by rovněž měl být určen ve stanovách a není-li tomu tak, pak o něm rozhoduje nejvyšší orgán, jakým způsobem mají být provedeno majetkové vypořádání.

Má-li sdružení zaměstnance, je třeba připomenout, že pracovně-právní závazky přecházejí na přijímací sdružení ve smyslu ustanovení § 249 zákoníku práce, které zní „zanikne-li zaměstnavatel sloučením, popřípadě splynutím, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovně právních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele“.

Spolu se souhlasem daňového správce musí mít sdružení také kladné vyjádření správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven k zániku sdružení.

Podle shora uvedeného postupu pro občanské sdružení je třeba postupovat i při likvidaci organizační jednotky občanského sdružení, tato má rovněž právní subjektivitu.

Způsob majetkového vypořádání neurčuje žádný samostatný právní přepis pro občanské sdružení a je třeba se přiměřeně řídit ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími likvidaci obchodních společností zrušením obchodní společnosti bez likvidace, což by se mělo týkat zejména organizačních jednotek občanských sdružení. Ustanoveními § 69 a 70 obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. se bude zřejmě řídit i správce daně při udělení souhlasu s ukončením činnosti.

Zrušení bez likvidace formou splynutí s jinou organizační jednotkou či se zřizovatelem, má být z rozhodnutí nejvyššího orgánu. Ten by měl přesně stanovit způsob likvidace a majetkového vypořádání organizační jednotky. Teprve tímto rozhodnutím se řídí zpracování účetnictví likvidované organizační jednotky, nikoliv naopak nejdříve účetnictví likvidované organizační jednotky zpracovávat a teprve pak rozhodovat jaká forma zrušení bude zvolena. Dále je třeba řešit k datu zrušení inventarizace majetku a závazků, způsob řešení neuhrazených pohledávek a závazků, provedení mimořádné účetní závěrky, případné daňové přiznání, pokud by povinnost daňového přiznání vznikla a vyrovnání závazků ke státu, vzhledem k případným poskytnutým dotacím v témže kalendářním roce a z nichž byl zakoupen majetek, případně z předchozích let, který se má likvidovat. O likvidaci majetku formou prodeje nebo převodu na jinou organizační jednotku, na zřizovatele nebo na jiný právní subjekt musí taktéž rozhodnout nejvyšší orgán.

Bez takovéhoto rozhodnutí, které předepisuje zákon o sdružování občanů, nelze samovolně zvolit způsob likvidace a tedy jeho zaúčtování. Způsob se musí řídit rozhodnutím nejvyššího orgánu, v němž by jednotlivé shora vyjmenované náležitosti byly konkrétně stanoveny, zejména s rozhodnutím, zda zřizovatel či jiná organizační jednotka přebírá neuhrazené pohledávky a závazky, jak bude naloženo s majetkem organizační jednotky, rozmístěným na různých místech, kam budou předán, darován, kdo jej převezme, který bude odprodán se zřetelem na závazky vůči státu.

Při zrušení s úplnou likvidací organizační jednotky s právní subjektivitou by byl postup účtování poněkud jiný a taktéž jiný při zrušení z rozhodnutí ministerstva. Tyto tři způsoby není možné při zaúčtování kombinovat, musí být jasně řečeno, že jde o zrušení organizační jednotky bez likvidace, jak je shora popsáno. Jiné formy zrušení nejsou předmětem řešení v tomto pojednání.

Je podmínkou, aby nezisková organizace měla IČO?

Zákon č.89/95 o státní statistické službě stanoví zpravodajskou povinnost zpravodajské jednotky, od níž se požaduje poskytnutí údajů ve statistickém zjišťování podle citovaného zákona. Zpravodajská jednotka je právnická nebo fyzická osoba nebo její součást a státní orgán, od nichž se požaduje poskytnutí údajů, jejichž poskytnutí je povinností a k tomu účelu se subjektu přiděluje identifikační číslo (organizace), tedy IČO.

Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů, do nějž se zapisuje mj. identifikační číslo. To se přiděluje každému ekonomickému subjektu, jímž jsou právnické a fyzické osoby a ostatní ekonomické subjekty, k jejichž definici odkazuje na obchodní zákoník, živnostenský zákon další.

Je-li nezisková organizace takovým ekonomických subjektem, je-li podle zákona o účetnictví 563/91 Sb. účetní jednotkou a měla by mít IČO. Tato povinnost je ostatně předepsána v zákonech, podle nichž jsou jednotlivé neziskové organizace zřizovány.

Zákon o účetnictví v § 1 stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby, pokud prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

V připravované novele zákona by měly být lépe a přesněji vymezeny subjekty, které jsou povinny vést účetnictví. Z dosavadního znění zákonů, fyzické osoby, které neuplatňují prokazatelné náklady pro daňové účely, ale uplatňují je procentem, se tyto povinnosti nevztahují. To však nemá analogii u právnických osob, jsou-li jimi neziskové organizace, které se musí řídit podmínkami, uvedenými například v zákonech:

  • v zákoně 83/90 Sb. je v kapitole o vzniku občanského sdružení podmínkou evidence na Českém statistickém úřadě, jemuž přiděluje IČO
  • v zákoně o nadacích 227/97 je stanoveno, že nadační listina musí obsahovat mj. i identifikační číslo zřizovatele (IČO)
  • u obecně prospěšné společnosti v návrhu na zápis do rejstříku se zapisuje mj. i identifikační číslo zakladatele (IČO).

Z těchto údajů vyplývá, že nezisková organizace, pokud se na ni vztahují výše uvedené předpisy, se povinnosti mít IČO nevyhne. Neobvyklá forma neziskové organizace by musela být řešena zvláštním a přesnějším dotazem, není možné všechny formy zde vyjmenovat.

Kdy je možno podávat daňová přiznání?

Přiznání k dani z příjmů právnických osob (neziskové organizace) je subjekt daně povinen podat po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za kterou se daň vyměřuje, a to i v tom případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci, vymezení v § 18 odstavec 3, tj. ti kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně kromě vymezených úrokových příjmů, u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna.
Ze zákona o správě daní a poplatků č.337/92 Sb. § 40, odstavce 3 a 4 vyjímáme:
Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do 31.března roku následujícího po uplynutí ročního zúčtovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k přiznání do 30.června roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.

Je-li zdaňovací období kratší než rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do 25 dnů po jeho uplynutí. Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Máme stálého spolupracovníka, který u nás pracuje na živnostenský list. Tento vykonal z našeho pověření služební cestu do zahraničí. Lze náklady spojené s touto cestou (letenka, stravné apod.) uplatnit jako daňový náklad?

Podle zákona 119/92 Sb. o cestovních nákladech přísluší poskytování náhrad výdajů při pracovních cestách pracovníkům v pracovním poměru, dále na základě dohod o pracích, konaných mimo pracovní poměr, je-li to v dohodě smluveno a v dalších vyjmenovaných případech, které se však prací pro organizaci na živnostenský list netýkají.

Protože není možno poskytovat náhrady bez právního podkladu, lze doporučit uzavření podle ustanovení občanského zákoníku 40/64 Sb. § 51 buď smlouvu příkazní nebo mandátní, nebo také nepojmenovanou, v níž by bylo uvedeno, že podle smlouvy vykoná dotyčný smluvní partner pracovní cestu. Raději podrobně uvést rozsah a smysl cesty a nechat vyhotovit i cestovní zprávu, aby bylo možno případné daňové kontrole věrohodně doložit, že šlo o daňově uznatelný náklad v souvislosti s účelem, ke kterému byla organizace zřízena, případně pro její vedlejší či doplňkovou činnost.

Tuto problematiku řeší zákon o daních z příjmů 586/92 Sb. § 24 odstavec 2 písmeno k) body 1 až 4 a § 25 odstavec 25 odstavec 1) písmeno j). V této souvislosti je vhodné přihlédnout ještě k § 18, odstavci 3 a odstavci 6, § 23 odstavci 5 a § 25 odstavci 1) písmeno i).

Akce dokumentů